Plavební sezóna 2003 na Baťově kanálu
Dne 28. 10. 2003 proběhlo ve Starém Městě slavnostní zakončení plavební sezóny.
V plavební
sezóně 2003 se na Baťově kanále přepravilo 52600
návštěvníků. Veliký nárůst návštěvníků byl zřejmě
zapříčiněn více faktory – především ideálním
krásným počasím - Baťův kanál, jako největší
revitalizační stavba první republiky byl postaven právě pro
řešení nedostatku vody na řece Moravě, takže i v obdobích
největšího sucha poskytuje dostatek vody svým uživatelům.
Významným důvodem větší návštěvnosti je díky
vstřícnosti Povodí Moravy s.p. větší otevření vodní
cesty pro veřejnost - na každé plavební komoře se komorovalo
stejnou dobu a o prázdninách úžasných 5 dní v týdnu.
Dalším faktorem byl vzrůst kapacity flotily. Byla to první
řádná sezóna pro loď Konstancii, která je provozována v
Hodoníně a první sezóna pro novou soukromou loď Ámos,
která nabízí svou kapacitu 30 osob pro návštěvníky
Strážnice. Letos návštěvníci vyhledávali nejlevnější
služby na kanále – především hromadné přepravy, vzrostla
návštěvnost pravidelných plaveb ale zároveň se prodloužily
původně půldenní na celodenní či dokonce vícedenní
vypůjčky motorových člunů. Stále více roste počet těch,
kteří se chtějí nejen projet ale po plavbě navštívit
sousední vesnici či městečko.
Z celkové
návštěvnosti 47%, (tj.téměř 25 tisíc osob) využilo
hromadných plaveb na lodích pro více než 12 osob, 34% (tj.
asi 18 tisíc osob) si zapůjčilo malá plavidla – lodi
s motorem, kanoe apod. Počty přepravených osob jsou
získávány z údajů podnikatelů, odborným odhadem jsou
získávány počty individuálních návštěvníky
s vlastními plavidly .- jejich počet je letos odhadován na
4%, (tj. cca 2 tis, osob) Tento údaj by měl být velmi
střízlivý, protože se zdá, že soukromých člunů je
minimálně 40% z celkového počtu proplavených lodí na
plavebních komorách.
Průměrný návštěvník Baťova kanálu přijíždí ze vzdálenost 50 – 80 km, na vodní cestě prožije půlden, svou návštěvu kombinuje s návštěvou jiných turistických atraktivit, jeho útrata je v kategorii nejnižších nákladů. S ohledem na nekvalitní infrastrukturu vodní cesty - především nedostatek přístavišť - je to vcelku pochopitelné. Například z 16 obcí, ležících na českém břehu jen 5 má slušné přistávací zařízení, z toho 3 jsou bezbariérová. Na břehu kanálu není v podstatě žádné ubytovací zařízení, které by poskytovalo služby v oblasti přepravy. Stávající stav ukazuje, že vodní cesta má svou přitažlivost, ale my stále ji ještě nedokážeme plně využít – stále chybí infrastruktura a služby v oblasti střední a vyšší kvality i cenové úrovně.