Trocha plavební teorie: Vynášení zádi vlivem otáčením vrtule
Proč rotace propeleru způsobuje boční pohyb zádi lodě.
Otáčení vrtule nemá za následek pouze pohyb lodi vpřed nebo vzad ale dochází také k vytvážení suvné síly, působící horizontálně v rovině rotace šroubu a způsobující boční pohyb zádi lodě.
Tato síla je vytvážena při otáčení vrtule rozdílem tlaku při jejím horním okraji (tedy v místě, kde je vrtule nejméně ponořena) a při spodním okraji (kde je ponořena nejvíce). Listu vrtule klade voda v horní části kruhového pohybu menší odpor než v dolní části. To je způsobeno rozdílem hydrostatických tlaků vody u horního a dolního okraje a možností proudnic vody v horní části "uhnout" nad hladinu. Tím vzniká nerovnováha sil vytvářející zmíněnou boční parazitní sílu. Vrtule neposouvá plavidlo po přímé linii, ale posouvá záď napravo nebo nalevo podle směru rotace vrtule. Pokud se, při jízdě vpřed, vrtule otáčí směrem hodinových ručiček (při pohledu od zádě k přídi), pak hovoříme a vrtuli pravotočivé, v opačném případě o vrtuli levotočivé. Pravotočivá vrtule posouvá při jízdě vpřed záď lodi vpravo, levotočivá vlevo.
|
|
Posuvný efekt je zpravidla během rychlé plavby malý, ale je dobře pozorovatelný při malých rychlostech, např. při manévrování nebo přistávání. Aby nás boční pohyb zádě nepřekvapil, je dobré si pamatovat, kterým směrem při jízdě vpřed a vzad loď "utíká". Pro jednoduché zapamatování si stačí představit, že vrtule je kolo odvalující se po dně a z toho si směr bočního pohybu odvodit.
Vynášení zádě je tím menší, čím:
Pokud kladou listy propeleru vodě velký odpor vlivem deformací lopatek, zvětší se také podstatně vynášení zádě. Proto je nutné (mimo jiné) udržovat břity lopatek v bezvadném stavu a nedopustit jejich deformaci např. při kontaktu se dnem nebo plovoucími překážkami. Vrtule nesmí v žádném případě vypadat jako ta na dolním obrázku!
