Lodě, loďky, lodičky!


Snad každý člověk má rád lodě. V dávné historii lodě a lodičky vozily nejen živobytí, ale i kulturu. Země byla plná pralesů. Moře, řeky a říčky se staly tou nejschůdnější komunikací. Staří Římané říkali: “Žít můžeme, plout musíme…“. Lodě pluly i na řece Dyji.
Říkali jí podle lesní žínky patronky řeka Thaya (v keltštině šumící voda). Nejstarší plavidla na Dyji uvidíte na vedutách Znojma z 15 až 16. století. Lodní přídě i zádě měly vyklenuté pěkně nahoru. To aby dobře projížděly peřejemi a rybáři mohli vystupovat na břeh. Na svoji velikou příležitost musely lodě na řece Dyji čekat do roku 1933. Byla dokončena výstavba Vranovské přehrady. Teprve pak jsme se rovnali městům a vesnicím, kterým velká vodní plocha byla dána do vínku matkou přírodou. http://sonna.com.ua/catalog/kovriki-dlya-vanny/

Vranovská bílá flotila vznikla v roce 1934.V letošním roce oslavíme 70. výročí Vranovské plavby. Poodhalit historii flotily, která patřila k největší v bývalém Československu, je cílem tohoto příspěvku.

„Je moc zajímavé sledovat vzestup, ale i pád Vranovské flotily. Osobně moc rád vzpomínám na časy, kdy jsme trávili celé dny na palubě Košic. Ze všeho nejraději však vzpomínám jak jsem postavený na bedýnku řídil loď z přehrady na pláž a zpět. Kormidelní kolo mi navždy zůstane v paměti spojené se vzpomínkou na pana kapitána Františka Škarka. Přeji nové Vranovské flotile co nejméně problémů a provozovateli držím pěsti.“ Ivan Baluža.

Zápis návštěvníka výstavy „Vranovská plavba 1934 – 1992“, která se konala v roce 2000 ve Znojmě, Vranově a Bítově je, stejně jako samotná výstava fotografií a materiálů, vzpomínkou na zašlou slávu Vranovské flotily. U příležitosti 70. výročí vranovské plavby je dobré si připomenout historii lodí, které Znojemskému regionu přinesly nejen slávu, ale především nebývalý rozvoj turistického ruchu.

V dobovém tisku – Hraničářská stráž, I., 1934, str. 182 až 184 byl uveřejněn pod značkou „ Mk“ článek: Plavba nadVranovskou přehradou. „Po několikaletých přípravách byla konečně zahájena plavba nad přehradou z Vranova n.D. až do Bítova. Již v roce 1931 konány byly ve Znojmě porady, zda by Národní jednota měla a mohla zřídit plavbu nad přehradou. Podnět bývalého starosty Máši byl všeobecně schvalován a dojednáno bylo, aby podnik byl aktivován s Klubem českých turistů. Ačkoliv předsednictvo KČT se vyslovilo zásadně pro součinnost, oddalovalo se jednání tak, že jsme se v roce 1932 rozhodli podat žádost o koncesi samostatně. Žádost naše byla vyřízena příznivě Čsl. Plavebním úřadem 28.6. 1933… Podporou několika málo jednotlivců a obětavou ochotou některých členů místního odboru Národní jednoty ve Vranově bylo možno dokončiti přípravy tak, že10. Července 1934 byla provedena komisařem Čs. Plavebního úřadu v Praze Ing. Pekárkem prohlídka motorového člunu Máša, vykonána zkušební jízda do Bítova a vydáno vysvědčení způsobilosti pro kapitána první naší lodi na vranovské přehradě. Zkušební jízdy zúčastnil se starosta dr. K. Mrázek, pak místostarosta řeď. Hošek a členové plavebního kuratoria říď. uč. Veleba, cestmistr Bečička a Fr. Frantík z Vranova n. D. Od 11. července 1934 brázdí pyšně vody nad přehradou motorový člun „Máša“. Pohodlně možno zde umístit 30-40 osob. Dopravní řád je zatimní. Jezdí se denně zpravidla o 14. hod. z Vranova do Bítova a zpět se zastávkami u Lančova a Chvalatic… Mimo to se konají okružní jízdy jen nad přehradou. Za cestu do Bítova je stanoveno jízdné 6 Kč, za okružní projížďku 2 Kč. Na protějším břehu Švýcarského údolí je na rychlo zřízeno koupaliště, sluneční lázně a loďaření. Letní hosté i nedělní návštěvníci - Češi i Němci - používají všech těchto zařízení v hojném počtu a odcházejí osvěženi a velmi rozradostněni. Jízda do Bítova skýtá jedinečné pohledy na lesnaté stráně a strmá skaliska, jimiž jsou břehy Dyje zde všude vroubeny. Záplava činí dojem alpského jezera. Při západu slunce je nad přehradou jedinečná hra barev. Milovníci přírodních krás jsou jízdou nad přehradou nadšeni… Dne 19. srpna 1934 hodláme oficielně zahájit plavební podniky přiměřenou slavností. Podrobný program bude uveřejněn v časopisech. Připravujte na ten den zájezdy na Vranovskou přehradu.“

Jak se první loď J. Máša na Vranovskou přehradu dostala? Spolek Národní jednota zakoupil loď v Praze. Na přehradě nesla jméno Jana Máši místostarosty města Brna a starosty Národní jednoty pro Jz. Moravu. Počátkem 50. let je přejmenována na Brno a v roce 1965 je vyřazena z provozu. Znojemský podnikatel Ladislav Prchal (1894- 1980) svoji první loď Znojmo postavil v roce 1934 pro Klub českých turistů .V roce 1936 dostavěl loď Lada pro 60 osob. Vranovští plavci nosili bílé uniformy, při míjení plavidel kapitáni salutovali… Držitelé plavebních koncesí – Národní jednota (J.Máša 55 osob, Vranov 35 osob, Onšov 30 osob, Praha 22 osob, Brno 16 osob, Klub českých turistů – Znojmo 40 osob, Lad. Prchal - Lada 60 osob s celkovou kapacitou 258 cestujících vytvořili ve Vranově n. D. Plavební klub, který se o zisky z lodní dopravy dle dohody dělil. Mimo plavidla postavená Ladislavem Prchalem (Znojmo a Lada) dovezli lodě z Vltavské a Labské vodní cesty.

V období II. světové války plavbu provozoval Kommunalverband des Landrates im Znaim. Během války je flotila rozšířena o loď Starnberg (později Morava) a dřevěný kutr, který jezdil v roce1948 až 1950 jako převozní loď na pláž pod jménem Onšov. Po roce 1940 byla plavba zastavena. Lodě stály v ústí Švýcarské zátoky. Na maskované přehradní hrázi dle svědectví pamětníků vyrostly „keře a stromy“. Na ochranu před nálety spojenců po úspěšném bombardování přehrad v Porůří německá armáda postavila z příhradových konstrukcí dvě věže spojené ocelovým lanem se sítí. Přehradní hráz před torpédy chránily námořní miny, které dnes tvoří plováky přistavních můstků.

Po válce zůstala vranovská flotila ve značně zuboženém stavu. Jako první vyplul k Bítovu 19. 5. 1946 se svoji opravenou lodí Lada Ladislav Prchal. Později převzal tento aktivní podnikatel i loď Starnberg. Provedl generální opravu a pod novým jménem Morava vyplul bývalý bratislavský převozní parník dovezený z Vídně 11.8. 1946 na přehradní jezero. Od Národní jednoty si Prchal pronajal i loď Znojmo. Po roce1948, kdy vzniklo ve Vranově Podyjské plavební a lázeňské družstvo, tvořilo vranovskou flotilu 8 lodí. Patřily mezi ně i bývalé inspekční parníčky Bítov a Brno I. Bítov stával na kotvě před „Generálskou chatou“ v Granátové zátoce. Po vyřazení z vranovské flotily loď prodali na Brněnskou přehradu, kde jezdívala jako plovoucí prodejna. Brno I bylo převezeno na sešrotování do Znojma a stávalo v bývalém výkupu na Sokolské ulici. Mezi členy družstva, mimo Laď. Prchala, Národní jednotu, KČT, patřila i obec Vranov n. D. Po roce 1948 byla nad Podyjským plavebním družstvem vyhlášena národní správa. V roce 1949 u Československé plavby labsko-oderské byla zakoupena motorová služební jachta, která na Vranovskou přehradu vyplula pod jménem Praha. Rychloloď byla jedním z hlavních lákadel vranovské flotily. Ve stejném roce zakoupilo Podyjské plavební družstvo 30-ti metrový kolesový parník. V Praze plul pod jménem Vranné. Nejatraktivnější loď v historii vranovské flotily pro 200 osob postavili v roce 1883 v Německu. Slavnostní křest za přítomnosti mnoha hostů se konal 14. 8. 1949. Parník Mír se stal se svým kouřícím komínem miláčkem rekreantů. Nedaleko restaurace „Na hrázi“ mu postavili bunkr na černé uhlí, které se sypalo dlouhými rourami do skladovacích prostor. První kapitán, František Pospíchal, nechal v každé zákrutě parníček zapískat a při vysokém stavu vody pod bítovským mostem sklopil vysoký komín.

Po roce 1954 Podyjské plavební družstvo zaniklo a lodě na krátkou dobu převzal Komunální podnik města Znojma, který je v roce 1955 předal státnímu podniku Turista. Po roce 1958 vranovská flotila patří Službám rekreačního střediska Vranov n. D. Vranovská flotila lodí začala dosluhovat. Parník Mír vyplul pro špatný technický stav naposledy v roce l960. Obšívka lodě postavené před 78 lety byla zkorodovaná a společnost historickému parníku nepřála. Tak jako se zrušily “modré listovní schránky na roku ulice“, zrušil se i parník a řada dalších lodí. Vranovsku flotilu doplnily moderní maďarské hydrobusy.

První z flotily duralových lodí Dunaj zakoupilo Ministerstvo cestovního ruchu pro Vranov v roce 1957. Druhý hydrobus Dyje v roce1959, (křest 9.5.59). Třetí Vranov II v roce 1960. Poslední loď Košice v roce 1965 (křest 7. 8. 1965).

Staré lodě vranovský podnik Rekreace postupně odprodal. Znojmo a Vranov na Slovensko. Hladinu jezera opustily i malé lodě Onšov a Bítov. Morava, Praha a Brno na hranici životnosti přepravovaly rekreanty na pláž. Pro posílení kyvadlové dopravy dovezl z Brna podnik lodě - Morava, (přejmenovaná po přestavbě v roce 1962 na Znojmo) a loď Brno. Rozsáhlý lodní park vyžadoval vybudování kvalitního zázemí. V roce 1961 u přístaviště postavili novou budovu dispečinku a pokladen a v roce 1967 lodní výtah. V roce 1970 prodali do Ústí n. Labem Prahu, která zde sloužila jako přívoz (prodána do Německa). Vyřadili i brněnské lodě Znojmo, (prodána do Napajedel ). Sesterská loď Brno dosloužila v roce 1981.

Pro přepravu rekreantů na pláž zakoupil podnik Rekreace z Lovosické loděnice plavidlo vodní lanové dráhy, prám Znojmo (pokřtěn 13. 7. 1984). V roce 1981od výrobce Parnaul z tehdejšího Sovětského svazu zakoupilo ministerstvo na Vranovskou přehradu největší loď flotily Moskvu (délka 40 m). Loď pro 250 cestujících měla dvě paluby a stát přišla na 7.636.000 Kč (křest 20. 6.1981). Kapacita lodní dopravy - 750 míst.

Na vrcholu slávy úředníci Okresní podnik rekreace a lodní dopravu v letech 1989 – 1996 zrušili. Státní podnik zaměstnával celoročně více jak 70 stálých a 180 sezónních pracovníků a komplexně zajišťoval služby v oblasti turistického ruchu. Za jediný rok přepravily lodě až 2 mil. Rekreantů. V roce 1993 byl s otevřením mostu přes Švýcarskou zátoku vyřazen prám Znojmo. Neopustil hladinu přehrady a byl prodán v dražbě za částku 550.000 Kč firmě Ekotrans Moravia. O několik let později převedla tato firma loď do majetku Campu pláž s r.o. za částku přibližně 50.000 Kč. Od Campu pláž zakoupili v roce 2000 loď bratři Pátí.

Loď Moskvu Okresní úřad ve Znojmě pronajal v roce 1993 do Prahy rovněž firmě Ekotrans Moravia, která pod novým jménem Aguavia Praha v roce 1996 Moskvu od Okresního úřadu ve Znojmě loď zakoupila. Získaná částka putovala do Fondu národního majetku. Do Děčína konkurzní správce odprodal v roce 1992 hydrobus Dyje. Zbývající majetek putoval v roce 1992 do firmy Neptun s.r.o., která provozovala plavbu s lodí Vranov. V roce 1993 je odprodána pražské firmě Česká lodní doprava loď Vranov vybavena novými lodními motory za částku 250.000 Kč. Loď Košice a Dunaj, přístavní můstky a další vybavení zakoupila v roce 1994-5 firma Qarter, která provozuje lodní dopravu na Slapech.

V letošním roce oslaví vranovská flotila, kterou zastupuje poslední loď, přestavěný prám parník Znojmo 70. výročí od svého založení. Čtenáře jistě napadla řada závažných otázek. Komu likvidace vranovské flotily posloužila.
Vodě? Dle nejnovějších výzkumů ekologický pohon lodí motory nové generace vodě prospívá. Pohyb vodních mas způsobený lodními šrouby zabraňuje růstu vodních řas a přispívá ke zdravému ekosystému ve vodních nádržích.
Lidem? Pokud je zdravá voda a ohleduplní kapitáni, tak lodní doprava přispívá k rozvoji turistického ruchu a tím i ke zvýšení zaměstnanosti v regionech. Kdo měl tedy na zrušení lodní dopravy na Vranovské přehradě zájem?

Zvýšená iniciativa tehdejších úředníků Ministerstva životního prostředí, kteří s využitím platných zákonů a zrušením výjimky pro lodní dopravu na Vranovské přehradě, je podivná! Aparátníci obratně využili odběrného místa vodovodu V Jelení zátoce, kdy vytyčené ochranné pásmo, v roce 2000 zrušené, rozdělilo přehradu na dva samostatné celky a znemožnilo lodím plavbu pod hrady Bítov a Cornštejn k likvidaci a následnému nevýhodnému rozprodání vranovské flotily… Lidé si ťukali na hlavu a slova o Kocourkově příliš reklamy neudělaly. V roce 1999 bylo zahájeno vodoprávní řízení, které revidovalo ochranné pásmo odběrného místa vodního zdroje. V podstatě umožnilo obnovení lodní dopravy. Je ale velmi podivné, proč lodě nebyly zakonzervovány, ale prodány i když se začalo znovu jednat o obnově lodní dopravy. Mohlo by to zajímat pracovníky činné v trestním řízení, vždyť doba prodání poslední lodě Moskvy v roce l966 stále umožňuje vyměřit trestní postihy těm, kteří jsou za likvidaci dopravy na Vranovské přehradě a následný prodej lodí za směšné částky odpovědní. V roce 2001 příslušná vyhláška znovu lodní dopravu na Vranovské přehradě umožnila. Ale kde bychom to byli? „Pro předpokládaný velký zájem je zapotřebí konkurenční prostředí přiškrtit a počet zájemců omezit na nejvíce tři provozovatele“ (téměř citace). Výsledkem několika výběrových řízení vypisovaných od roku 2001, která neprobíhala dle vyjádření odpovědných pracovníků Ministerstva dopravy zcela košer, bylo vybrání podniku s exkluzivní smlouvou, který zvítězil a hned v zápětí se jistě náročně získaného vítězství i za cenu proinvestovaných finančních prostředků vzdal. 2 měsíce turistického ruchu na Vranovské přehradě velmi těžce vrátí miliony vložené do tak náročného projektu jakým je obnovení lodní dopravy.

Od „ umožnění znovuzrození“ uplynuly 4 roky. Zájemci o lodní dopravu se na Vranovsko oproti očekávání úřadů nehrnou. Na vodní hladině Moravského Jadranu stálé zůstává nezašantročený prám Znojmo, přestavěný bratry Pátými na zadokolesový mississippský parník. Po přehradě třetím rokem plují, i přes nepřízeň některých mocných, kteří stále sní o parnících postavených přinejmenším poblíž irského Belfastu, elektrolodě bratrů Pátých a v roce letošním snad vyplují k Bítovu i plavidla se spalovacími motory.

Pokud se změní chování podnikatelů v povodí Vranovské přehrady k lepšímu a nebudou se likvidovat nástupní schodiště parníků, vypluje k Bítovu i parník Znojmo s kouřícím komínem a s parním strojem, který stejně jako v minulých letech vzbudí potěšení dětí i dospělých. Vždyť právě parník se může stát atrakcí, která přiláká do regionu Vranovská další turisty.

Bratři Pátí

Prameny:
Svědectví současníků
Katalog výstavy : Vranovská plavba 1934 – 1992, Jihomoravské muzeum Znojmo a Reklam. Agentura Bratrů Pátých
Fiala Petr : Historie dopravy, MF 1998
Okresní archiv - Znojmo

Vydáno dne 11. 09. 2004 | 20391 přečtení | Vytisknout článek
Odkazy

Státní plavební správa ?editelství vodních cest ?R Povodí Labe
Povodí Vltavy Povodí Moravy Batuv kanal
CHMU LAVDIS



Magazín PLAVIDLA.CZ využívá zpravodajství z databází ČTK a NERIS, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření, či další zpřístupňování tohoto
obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK nebo NERIS výslovně zakázáno.
Tento web byl vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS. Webdesign CaberNet Software. Přihlásit se.