Zamyšlení nad odmítnutím stavby labských jezů.

Ministerstvo životního prostředí tento týden odmítlo schválit stavbu labských jezů v Malém Březně a Prostředním Žlebu. Realizace těchto vodních děl není podle ministra Ambrozka možná kvůli přírodnímu bohatství chráněných lokalit, jejichž hodnotu prý nepřesahuje ani veřejný význam oněch staveb. Proti rozhodnutí se investor, jímž je ministerstvo dopravy, může odvolat a o tom, zda se bude i přes nesouhlas ekologů stavět, rozhodne s konečnou platností sněmovna.

Ekologové, ale spíše ekologisté – což jsou lidé populisticky snažící se vyvést na ochraně přírody k politické moci – přivítali rozhodnutí s jásotem. Podle nich bude zabráněno, aby se Labe změnilo v betonovou dálnici L1, aby se opět stalo stokou jako před 14 léty. Nejde prý o zájem veřejný, ale toliko o zájem podnikatelů v říční dopravě, o dravčí choutky stavebních firem a o betonářskou lobby.
Domnívám se, že obraz, který nám ekologisté podsouvají, není až tak černobílý. Jak prokázalo letošní suché léto, kdy se na Labi prakticky neplulo, bez oněch vodních staveb česká říční doprava prostě zanikne – a o to více vzroste kamionová doprava – zatížení těch skutečných dálnic. A jestli má něco k ekologii daleko, tak je to právě silniční doprava.

Z čistě ekologického hlediska – a jiné by ekologové zastávat neměli – zde proti sobě stojí ekologická doprava a konzervace původního prostředí. Avšak jako vždy, když ekologické požadavky stojí proti ekologickým požadavkům, ekologisté, kterým ani tak nejde o ekologii, ale spíše o iracionální odpor k jakýmkoli technologiím, se kupodivu začnou ohánět ekonomií (viz útoky na neekonomičnost Temelína, ačkoli to jsou právě „zelené“ energie, které jsou dražší). V tomto případě argumentují, že lodní doprava je jenom zdánlivě lacinější, neboť není zdaněna jako silniční. Vskutku povedený ekologický argument!

Ponechme stranou, že moderní lodní pohony vodní toky neznečišťují (kupříkladu převodové skříně se plní ekologickými mazacími oleji, které se ve vodě rozkládají) a položme si otázku. Dovolili by dnes ekologisté třebas Jakubovi Krčínovi vybudovat jeho famózní rybníky, které teprve učinily z jižních Čech krajinný klenot? Nevzalo i tehdy za své původní přírodní bohatství?

Ale abych nebyl podezírán z ahistoričnosti: Je například Holandsko se svými vodními kanály, stejně regulovanými jako to Labe, se stovkami jezů a mohutných plavebních komor (a jak se při jejich výstavbě musela holandská betonářská lobby napakovat!) – je tato země zemí ekologicky zaostalou nebo osvícenou? Máme tedy i o Holanďanech tvrdit – podle toho, co napsal o labských jezech jeden proekologicky naladěný komentátor – že i oni o zemi, v níž žijí, obludně přemýšlejí jako o předmětu exploatace?

Převzato z politického a psího denního www listu Neviditelný pes.

Napsal admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..