Nákladní loď s 10% solárního pohonu.
Brusel/Lucemburk 21. října (zpravodaj ČTK)

Evropská unie bude prosazovat, aby emise oxidu uhličitého u letadel do roku 2020 celosvětově klesly o 10 procent a u lodí o 20 procent. Shodli se na tom dnes v Lucemburku ministři životního prostředí EU. Osud celého opatření však bude záviset na výsledcích prosincové globální konference v dánské Kodani, kde by s nim musely souhlasit i další státy světa.

Právě v Kodani se bude diskutovat o nástupci takzvaného Kjótského protokolu, který vyprší v roce 2012 a jenž nutí státy redukovat emise skleníkových plynů. Nástupce „Kjóta“ by ovšem měl být daleko ambicióznější a unie si slibuje, že by se k němu měly připojit i hlavní světové mocnosti, což dosud nebylo pravidlem a například Spojené státy ke Kjótskému protokolu nepřistoupily kvůli odporu bývalého prezidenta George Bushe.

Letectví a lodní dopravy se nicméně „Kjóto“ netýkalo, ale unie chce prosadit změnu. Objem letecké dopravy se během posledních let několikanásobně zvýšil a letecký provoz odpovídá za tři procenta emisí skleníkových plynů na celé planetě. Stejný boom zažila i lodní doprava, přičemž podle studie internetového serveru globalsecurity.org 15 největších kontejnerových lodí světa vypouští do ovzduší stejné množství emisí jako 760 milionů automobilů. V tomto případě však nejde jen o nejdiskutovanější oxid uhličitý, ale například také o oxidy síry.

Ani tlak EU na změny v přístupu světa ke klimatickým změnám však nezaručuje úspěch kodaňské konference. Jednání unijních i světových politiků totiž provází celá řada problémů. V úterý například v Lucemburku zkrachovala jednání ministrů financí EU o financování boje proti klimatickým změnám. Chudší státy Evropy totiž odmítají na snižování emisí přispívat nejchudším zemím světa velkými finančními částkami.

Spory provázejí ale i dnešní jednání ministrů životního prostředí. EU se opět rozdělila na dva bloky, stejně jako v případě financování boje s klimatickými změnami. Na jedné straně stojí chudší státy ze střední a východní Evropy a na druhé bohatší ze západní Evropy. Hlavní předmětem sporu jsou ale tentokrát takzvané jednotky přiděleného množství.

Jde v podstatě o emisní povolenky, které zemím dovolují vypouštět určité množství skleníkových plynů, ale nakonec zůstaly nevyužity. Vlády je tak prodávají zemím, kterým se povolenek naopak nedostává a zajišťují si tak citelné finanční příjmy. Země střední a východní Evropy by rády viděly, aby podobné praxe pokračovala i po roce 2012, ale Německo a další země západní Evropy se staví proti.

urm šeb

Napsal admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..