Pltníctvo Dunajec, které provozuje tuto atrakci
na řece Dunajec, utržilo za své letní služby o 35 procent méně. „Letos nás obralo o klienty počasí,“ řekl ČTK ředitel
společnosti Ján Hubcej. „Měli jsme dokonce období, kdy kvůli
dešti vory nevypluly po celých sedm dnů,“ dodal.

Letos se projevil také rapidní úbytek polských turistů.
„Poláci nechodí, protože je špatný kurz zlotého a koruny,“ řekl
Hubcej. Úbytek, i když ne markantní, byl také ze strany českých
turistů. „Více bylo pouze Maďarů,“ podotkl.

Společnost, která loni odvezla na desetikilometrové trati
kolem 12.000 turistů, začala sezonu v dubnu. Ještě v polovině
léta měla pouze polovinu klientely stejného období loni. Špatná
čísla však částečně napravil teplejší srpen.

Zhruba o třetinu méně klientů měla také Prvá pltnická a
raftingová společnost, která přepravuje turisty na vorech na řece
Váh. „Zklamalo nás především počasí,“ řekl zaměstnanec firmy
Pavol Albrecht. „Příští rok to bude snad lepší,“ dodal.

Podle Albrechta o prázdninách bylo na vorech nejvíce Slováků
a Čechů. Dost bylo také Němců, kteří jsou klienty blízkých lázní.
Vedle bouřlivé řeky jsou atrakcí plavby okolní hrady Strečno a
Starhrad a rovněž legendární obávané skály Margita a Besna, které
ale byly částečně odstraněny ještě před druhou světovou válkou.

Firma, která funguje už pět let, převezla na sedmikilometrové
trati celkem zhruba 11.000 turistů.

První zmínky o splavech na vorech na slovenských řekách
pocházejí z 11. století. Po řece Váh se po staletí splavovalo
dřevo ze severních oblastí Slovenska, tehdy horních Uher, až do
Budapešti. Vyhlídkové splavy na Dunajci začaly už před 130 lety.

ČTK

Napsal admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..