Na začátku byl turistický průvodce a touha zpříjemnit si odpoledne po školení u jedné z místních firem. Turistický průvodce sliboval, že vyjížďka po řece Wisle bude nezapomenutelným zážitkem.

Před pátou odpoledne jsem zorganizoval sraz pěti svých českých a polských přátel na nábřeží Bulwara Filadelfijkého, kde kotví výletní loď Wanda, na které jsme se rozhodli strávit volný odpolední čas. Informační tabule na vstupním můstku informovala, že loď vyjíždí každou celou hodinu na 40-ti minutovou projížďku za lidovou cenu osmi zlotých a nejnižší počet pasažérů je patnáct. V kotvišti nebylo právě nacpáno a deset minut před plánovaným odjezdem bylo jasné, že podmínka patnácti pasažérů bude jen těžko splnitelná. Naštěstí se ukázalo, že kapitán je lidumil, protože přislíbil, že nás sveze i pokud nás bude tak říkajíc podlimitně. Zvolna nám začínalo být jasné, že jsme jeho první pasažéři toho dne, možná i první pasažéři toho týdne.

Zateplení

V podpalubí zabublal dieselův motor a po krátkém prohřátí loď odrazila od mola. Motor spokojeně předl v nejnižších otáčkách, které svedl aby splnil požadavek svého majitele, spotřebovat co nejméně paliva. Vyhlídková plavba začala. Rychlost lodi byla jen o málo větší, než proud řeky. Podjeli jsem most toruňské magistrály a zvolna se vzdalovali od historické části města. Kapitán obratně manévroval korytem řeky, které nebylo vybagrováno možná několik desítek let. Osmělil jsem se a zapředl s ním řeč. Podle jeho slov byl jediným člověkem, který dokázal v tomto úseku Wisly plout mezi naplaveninami, které ukrývala řeka několik decimetrů pod hladinou a občas několik decimetrů nad. Vyjeli jsme z města a minuli opuštěný nepoužívaný a nepoužitelný přístav, který na tom byl ještě hůře, než řeka sama.

Asi po deseti minutách jsme obrátili a pluli zpět proti proudu. Rychlost lodi vůči hladině se nezměnila. Vůči břehu jsme téměř stáli. Tímto tempem jsme se doplížili po téměř půlhodině k železničnímu mostu, jehož pilíř vyrůstal ze sympatického naplaveninového ostrůvku, majíc dostatek času, lépe řečeno přebytek, prohlédnout si pečlivě všechny pamětihodnosti krásného Starého města, ve kterém mimo jiné žil hvězdář Kopernik. U mostu jsme otočili, abychom rychlým – poproudním tempem – po chvíli přistáli.

Při pohledu na širokou Wislu jsme si vzpoměli na stejně široký Dunaj, kterému může polská řeka závidět množství přístavů, lodí a turistů. Nelitujeme. Turuň je nádherné město a nakonec – kam spěchat ?

(LHA)

Napsal admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..