Slapy (u Prahy) 1. července (ČTK)

Slapy (u Prahy) 1. července (ČTK) – Ve Ždáni u Slapské přehrady dnes zahájila provoz středočeská vodní záchranná služba. Její člun bude na hladinu v případě potřeby vyjíždět až do konce letních prázdnin, informoval dnes ČTK ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek.

„Vodní záchrannou službu zařazujeme každoročně do provozu v době letních prázdnin. Je to především z důvodu velkého nárůstu obyvatelstva v chatových oblastech, rekreačních oblastech, kempech a koupalištích v okolí přehrady. Přes léto a zejména o letních prázdninách je zde potřeba dostupnější péče záchranné služby,“ dodal. Loni podle něj měli záchranáři na Slapech 75 výjezdů.

Člun vodní záchranné služby překoná vzdálenosti přes vodní plochu mnohem rychleji než sanitní vůz. Ten musí vodní plochu objíždět, čímž se znatelně prodlužuje doba dojezdu k pacientovi. „Člunem se také dostaneme do jinak hůře dostupných chatových osad a samot u vody, kam by sanitní vůz nemohl dojet,“ poznamenal Houdek.

Středočeši zprovoznili vodní záchrannou službu na Slapské přehradě v roce 1999. Přednemocniční neodkladnou péči tu zajišťuje během letních prázdnin člun, ale také sanitní vůz rychlé zdravotnické pomoci, který dojíždí na místo události po pozemních komunikacích. Někdy je navíc také potřeba zasáhnout v přilehlých obcích mimo vodní plochu, kam jezdí pouze sanitní vůz.

Člun je vybaven jako standardní sanitní vůz. Nejsou v něm nosítka, naopak má k dispozici plovoucí páteřní desku. Posádka člunu pacienta po ošetření obvykle převeze na své stanoviště, kde ho přeloží do sanitky, která ho pak transportuje do nemocnice. O vyslání člunu nebo sanitky k pacientovi rozhodují pracovnice zdravotnického operačního střediska v Jesenici.

Přibližně polovina výjezdů člunu je podle Houdka ke starším lidem se zdravotními problémy. Jedná se zejména o infarkty, dušnost a cévní mozkové příhody. Časté jsou také výjezdy k nejrůznějším alergickým reakcím, úpalům a úžehům po dlouhém pobytu na slunci. Vodní záchranáři hodně pomáhají také lidem kolabujícím následkem dehydratace. Ojedinělé nejsou ani výjezdy k pacientům, kteří se zranili po požití alkoholu.

Méně častými jsou výjezdy k tonoucím lidem, tyto případy pak ale bývají nejzávažnější. Ze zkušeností záchranářů vyplývá, že jednoznačně nejrizikovější skupinou jsou opilí plavci, kteří přecení své schopnosti i síly. Topit se ale člověk může také kvůli úrazu, který si způsobí například skokem do vody. Rizikovou skupinou jsou i děti, které ještě nemají s koupáním a plaváním tolik zkušeností. Je proto třeba je mít pod neustálým dohledem.

jt sap

Napsal admin

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..